Proč to děláme?

Základní myšlenkou vzniku PROFIPSA bylo vytvořit místo, kde najdete vše potřebné pro sebe a svého psa. Kvalitní krmivo, pamlsky, kosmetiku, tréninkové vybavení a služby.

Jsme tým nezávisle pracujících nadšenců s otevřeným srdcem pro psy.

Trénink je u nás vnímán hlavně jako budování hezkého vztahu s vaším psem. Každý vztah a soužití má určitá pravidla a ní trénování retrievera není výjimkou. Pravidla tréninku nastavujeme podle toho, zda máte sportovní či lovecké ambice se svým psem a nebo chcete parťáka pro pohodové soužití, kdy od tréninku očekáváte správnou socializaci, spolehlivé přivolání, chůzi na vodítku a vzájemnou důvěru, bez dalších soutěžních či výstavních ambicí. Každý majitel by měl být dostatečně zodpovědný a naučit svého psa správnému chování. 

Úprava srsti není jen vykoupat psa a ostříhat, ale je to hlavně o komunikaci s vámi a vaším psem. Co potřebuje jeho srst a jak je třeba přizpůsobit manipulaci, aby celá úprava nebyla traumatizující. Tuto službu poskytuje Ivana Scheinpflugová, která je chovatelkou plemene FCR. Ve výstavním kruhu je jako doma a přesně ví, jak má vypadat úprava srsti plemen retrieverů.

Péče o pohybový aparát je nedílnou součástí svědomité péče o psa. Prevence, kondiční přípravy, poúrazová terapie a rehabilitace. Ester Černá, majitelka DogRehab, je fyzioterapeutka a otevřená duše, která má v péči nejen pejsky, ale všechna malá zvířata. Etický a citlivý přístup je zde samozřejmostí. Její motivace se stále vzdělávat v oblasti terapie a komunikace se zvířaty je inspirativní pro nás pro všechny a máme tak jistotu, že našim pejskům se dostává té nejlepší dostupné péče. 

 

Něco málo o mě a mých psech, kteří mě dovedli až sem, k založení Profipsa. 

Vždy jsem měla psy, kteří nebyli ani vybíraví ani citliví na jakoukoliv složku granulí. Po příchodu Henryho do naší party začala ta správná show ohledně výživy nebo výběru granulí.

 Psi a obzvláště retrieveři mě doprovází od dětství. Každý zodpovědný majitel přemýšlí nad tím, jaké nejlepší podmínky vytvořit pro to stvořeníčko, které si přivedl do života, které je na něm plně závislé ve všech směrech. Pak se snažíte ze všech sil udělat vše správně. Ne vždy se to však povede.

První pes, který mě posouval ke kynologii blíže byla fenka dlouhosrstého jezevčíka, Lesana. Co do výživy to byl totální průšvih. Jako šestileté nic netušící dítě, jsem přihlížela, jak správný pes dojídá vše, co vlastně zbude a občas v týdnu se „tomu psovi“ hodí nějaké vařené maso. Kupodivu nikdy netrpěla žádným onemocněním a dožila se vysokého věku – ostatně jako doposud všichni moji psi.

Druhý a můj OSUDOVÝ parťák, kamarád a průvodce byl labrador Rex. Český chov ze show linie a jeden z průkopníků Working testů (WT) u nás v ČR. Co se týče výživy, byl popelnice a to doslova. Vybírání košů za zavřenými dveřmi byla jeho oblíbená zábava. V době, kdy jsem měla Rexíka, jsem už přemýšlela nad výživou sportovního psa. Vlastně nejen nad výživou, ale i nad péčí o pohybový aparát a rehabilitace. Také jsem byla již studentkou střední odborné školy veterinární, kde jsem mohla čerpat vědomosti a získávat nové pohledy na celou problematiku výživy psů a ostatních zvířat. Bohužel mé tehdejší zjištění bylo velmi traumatizující, kdy v rámci praxí ve veterinárních klinikách, jsem slýchala, jak moc většině majitelů psů je jedno, co jejich pes vlastně baští, hlavně, když to tolik nestojí. Ale že pak nechávají tisíce za veterinární ošetření v souvislosti s nekvalitní výživou, špatným vývinem atd. to už byla věc téměř nevysvětlitelná… a jednu odpověď si budu pamatovat asi do smrti … „však to není žádný pes s „papírama“ a já taky nežeru furt jen flákotu masa … “

 Teď použiji můj oblíbený citát:

„Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.“ - Antoine de Saint-Exupéry, kniha Malý princ

Ano, každý jeden z nás majitelů jsme zodpovědní za ten jeden „psí žaludek“, který máme doma … a proto by měl každý člověk zvážit své možnosti při pořizování pejska (nebo jakéhokoliv živého tvora) a dbát na to, aby jeho zdraví nebylo podlomené nekvalitní výživou a dobře prospíval.  

Rexík se dožil bez 2 měsíců 17let. V době, kdy jsme si museli říct sbohem navždy s námi sdílely domácnost flatí holky Ariel a Bella. Obě pracovně vedené s velmi slušnými výsledky a spokojenými bříšky, ale opět nebyly to žádné mlsounky ani netrpěly na žádné trávící potíže, prostě pohoda. Člověk by snadno mohl nabýt dojmu, že tak je to stále a je to vlastně jedna velká pohoda, když se člověk řídí jednoduchými pravidly a má tzv. výživu pod kontrolou. Ale omyl! S příchodem pana PSA se vše změnilo.

Dlouho jsem pokukovala a následně čekala na zahraniční spojení trialových labradorů a dočkala se svého PANA PSA s TOP rodokmenem, naprosto skvělými předpoklady pro práci. První týdny bylo naše soužití úplné peklo a s partnerem jsme nevěděli, kdo dřív zase s tím PSEM poběží. Dvě patra dolů, pak zase nahoru, nic moc. Stále měl z něčeho průjem, stále měl zažívací problémy. S častými průjmy u štěňat je spojené vysoké riziko dehydratace, celkové snížení funkce střev, což má za následek nulové nebo minimální vstřebávání živin a spoustu dalších potenciálních problémů. Se svým určitým „handicapem“ vědomostí mě jeho stavy opravdu děsily. Po sérii vyšetření jsme zjistili intoleranci na kuře, vepřové a hovězí, obiloviny … ale kuře? Minimálně kuřecí tuk byl snad ve všech typech granulí. Spadli jsme do úplného granulového zoufalství a hledali nejen v EU výrobce krmiva, který bude umět nabídnout specifické diety pro pracovní psy. Asi daň za ty všechny bezproblémové strávníky … 😊

Umíme si tedy velmi dobře představit, co znamená mít doma psa s „žaludkem jako popelnice“ i pohodáře bez obtíží, ale i masakr v podobě VELMI CITLIVÉHO PSA v kombinaci sportovního psa v zátěži, kdy je vždy důležité dávat krmivo, které obsahuje správný poměr živin. Tito psi totiž potřebují přijmout více bílkovin a energie.

Ariel s Bellou se pomalu překlenuly do „období senior“, kdy je opět třeba být na pozoru ohledně výživy. Ve vyšším věku je proto vhodné přejít na nízkokalorickou stravu. Podávat takové krmivo, které má méně kalorií a obsahuje vyváženou směs živin, vitamínů a minerálních látek, které posilují imunitní systém a prospívají kloubům stárnoucích zvířat.  Henry ve svých skoro 5 letech je v plné fyzické kondici, bez obtíží (jakákoliv dietologická chyba je průšvih).

Takže pokud hledáte pomoc, pochopení a rady, co s vaším čtyřnohým miláčkem, jste určitě na správném místě a těšíme se na Vaše příběhy, zážitky a společné hledání té nejlepší cesty nejen pro „bříško“ vašeho miláčka 😊